Obsah: Paichlové a tisk
Knihtiskaři plzeňští
Hrací karty
Noviny a časopisy obecně
Plzeňské noviny a časopisy
Jazykově utrakvistické plzeňské listy
Německé plzeňské listy
České plzeňské listy
Plzeňský tisk staročeský
Plzeňský tisk mladočeský
Plzeňský stranický tisk
Sociálně demokratická strana
Národně- sociální strana
Komunistická strana
Národně socialistická strana
Republikánská strana
Plzeňský tisk za Rakousko-Uherska
Plzeňský tisk po vzniku ČSR
Plzeňský tisk před okupací a za protektorátu
Noviny a časopisy na internetu
Paichlové a tisk
Paichlové měli v posledních generacích úzký vztah k tisku. Profesionálně se mu věnoval můj otec Jaroslav. Nešel ani po škole jako obvykle pracovat do zemědělství, ale dali ho vyučit řemeslu typografa, to bylo takové vznešené jméno pro " ručního sazeče ". Mistra měl dobrého, učil se v knihtiskárně Vladimíra Augusty v Litomyšli. Tam se spojil s tiskařstvím i onemocněním plicní tuberkulózou. To nebyl ojedinělé spojení, protože k ní inklinovali lidé stýkající se s olovem, z něhož byly tehdy vytvářena písmena pro tištění. Nebyl pro nemoc odveden ani na vojnu a zachránilo ho to před hrůzami světové války. Nějaký čas ještě po vzniku ČSR pracoval v jiné tiskárně v Litomyšli a pak i v Praze v největší české tiskárně ve Vršovicích. Nakonec se s tím řemeslem usadil ještě dále od domova, v Plzni. Tato místní tiskárna Grafika ho náhodou spojila s hezkou dívkou, která sháněla do novin inzeráty. Za čas se ukázalo, že ze stala mojí maminkou a oba mne vychovávali v úctě ke knihám a psaní, takže už na střední škole jsem jako tatínkův redaktorský pomocník jsem pomáhal redigovat v plzeňských novinách Nová Doba sportovní zprávy a dokonce i nedělní půlstránku Dětských novin. Naučil jsem se přitom psát drobné články o plzeňské historii i „lámat“stránky i s obrázky. To vše mi šlo k duhu po vystudování medicíny při přípravě několika stovek vlastních knih a časopiseckých vědeckých prací i publikací mých synů a vnuků.
Možná že tento vztah k tisku nebyl dán jen rodovou genetikou, ale i podvědomým vztahem k Plzni jako kolébce knihtisku. Alespoň část tohoto pojednání i novinách a časopisech byla nyní vyprovokována výstavou Sedmá velmoc v mázhauzu plzeňské radnice ( 9.1.- 3.3.2006) na níž Miloslav Krist vystavoval stovky novin a časopisů z jeho sbírky za 350 let historie v Čechách i v zahraničí.
Do Plzně se dostala znalost knihtisku pomocí pohyblivých liter v letech 1468- 1479. Můžeme se přít o to, kdo se o to v Plzni zasloužil.Možná, že tím knihostrůjcem byl Mistr Pavel Pražský, řečený Žídek (* ? 1413-+1471), jeden z prvních plzeňských polyhistorů, lékař s pověstí ženského odborníka, který přišel do Plzně jako do vyhnanství ve třetím kvartálu XV. století s pražskou kapitulou, Ten prý převážně zde sepsal knihu o dvaceti uměních a vědách „Liber viginti artium“.V ní snad jako první v Plzni psal o knihtisku.
Možná, že inspirátorem knihtisku v Plzni byl administrátor kapituly pražské a děkan pražské univerzity, Hilarius Litoměřický (*1411) který se uchýlil v r. 1467 z Prahy do Plzně. Církev v tehdejší době potřebovala knihy nejvíce.To dokazuje v Plzni v r. 1476 vydaná „Statuta provincialia Ernesti“, tedy kniha šitá na míru ustanovením pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Církvi sloužilo mnoho jiných knih vydaných zde Mantuánem.
Plzeňský knihtisk je však spojován s jiným člověkem v Plzni, jehož jméno dodnes ani neznáme. Vždy se o něm píše jako o tiskaři Kroniky Trojánské (1468), která přinesla do Čech fantastické svědectví o válce trojské Tento tiskař zde přivedl na svět údajně i dalších 6 tisků. Ať už to byl usedlý nebo potulný impresor, dají se předpokládat jeho vztahy k rodišti Jana Guttenberga (Henne Genssfleisch von Sulgeloch (Sörgeloch) v Mohuči. Možná, že si někdo všimne , že Guttenberg zemřel teprve v době vydání naší první české knihy v r. 1468, jako by v ní předal do Plzně něco jako kulturní štafetu..
Nejde jen o tuto první českou knihu, Je začátkem řady v Plzni různými autory psaných a v Plzni nebo v Norimberce pro Plzeň tištěných knih . Vzpomeňme zde tyto počáteční plzeňské impresory:, kteří tiskli knihy nejen pro duchovenstvo a zámožné jednotlivce, ale už i pro měšťany . Patřil k nim
Mikulář Štětina – uváděný jako Bakalář (1498 – ? 1513 ?1520).O něm není jasno,zda to byl vlastně Slovák rozený v Uhrách, není ani o něm známo, zda ke knihtisku nepřičichl už během studií v Krakově a zda netiskl své knih sice v Norimberce, ale vydával je za tisky plzeňské. K Bakalářovým dílům patřila i Kompaktáta., kalendář zvaný Minucí, Lékařství užitečné a výborné proti nakažlivému povětří a proti moru aj, Podle některých se mu přisuzuje i tehdy velmi známá kniha „Frantovy práva“ z r. 1518. Pojednává o plzeňském lékaři Frantovi. Toto dílko pravděpodobně však vydal až jeho následovník Jan Mantuán.
Jan Mantuán Fencl působil v Norimberce v letech 1518-1520 a pak v Plzni pracoval se svým společníkem ( technikem) Janem Pekkem .Mantuán pravděpodobně byl více nakladatelem, překladatelem , literátem než tiskařem. Studoval v Lipsku. Pravděpodobně až Mantuán je spolu s městským písařem Linhartem Jílkem autorem Frantových práv. Z této dílny Mantuána s Pekkem pravděpodobně vzniklo v Plzni celkem 23 tisků., mezi jiným i Minucí čili Vybrané časové ku pouštění krve (1489) Traktát o zemi svaté ( 1489),Život Mohamedův ( 1498), Lucidář (1498), Podkoní a žák ( 1498), Traktát o divích a nesnadnostech (1498), Život Adama a Evy , Kniha chval Božských. Zde uvedené roky vydání jsou jen orientační . Nejasností je i nejvíce zatíženo vydání latinsko-české slovníku Vokabulář Lactifer, který nepatří už mezi inkunabula , ale mezi starotisky., vydané snad dříve Janem Bosákem Vodňanským.
Jan Pek (Pekk) ( 1518 – 1532 je jinak uváděn podle jména své manželky jako Pekk Hazukův nebo jako (?) Hans Uhlbeck ze Švabachu . Pekk měl svou tiskárnu na rohu plzeňského náměstí a Pražské ulice v č.pop. 94. Zde přivedl na svět údajně deset spisů různého obsahu. Mezi jiným prý to byly r. 1526 Řeči z hlubokých mudrcův a Písničky neutěšené a v r. 1527 Nový zákon. . Pekkova tiskána asi stála nejdříve rohovém domě dnešní ulice Bedřich Smetany a Bezručovy. Alespoň to tak tvrdí deska na tomto domě. Pravděpodobně se však tiskárna přestěhovala v r. 1521 do domu čp.94 na rohu dnešní Rooseveltovy a Pražské ulice, kde ale žádná deska tiskařství nepřipomíná.
Tomáš Bakalář je o něco vzpomínán v r. 1533-1534, hlavně však proto, že v tom roce 1534 v Plzni tiskárna na delší dobu zanikla.Není potvrzen údaj, že od Pekka ji koupil v r. 1540 plzeňský měšťan Pavel Lev
Teprve po 250leté přestávce se Plzeň může z oblasti tisku chlubit už přesněji citovanými jmény Josefa Jana Morgensäulera (1788 –1816), Leopolda Reinera ( 1877 – 1833), Reinera A.Schmida ( 1833 – 1838), J.M.Schmida (1838-1856), Ignáce Schiebla ( 1861 – 1901) a jinými.
Hrací karty 1835 se v Plzni tiskly až od konce XVI. století. Tento tisk je v Plzni spojen v XVIII. století se jmény Josefa Fuchse, Adama Gradla, Antonína Babičky, Martina Mischky a jiných. Např. IIII. hostinec U města Hamburku, V. hořící sv.Bartoloměj, VI. U zlatého orla, VII. gymnasium, VIII. zámek, IX. Křimice, X. krajský úřad, XI. staré divadlo, XII. Říhovský dům, XIII. U bílé růže, XIV. Valdštejnský dům, XV. U dvou zlatých klíčů, XVIII. síň přátelství Lochotín, XIX. Radyně, XX. věznice, XXI. radnice.
Historii počátků vydávání periodicky psaných zpráv, které bychom mohli s nadsázkou považovat za noviny nebo časopisy , v dějinách historii lidstva spolehlivě nedohlédneme. Podle Světové asociace novin (World Association of Newspapers) byly rukopisné noviny pravidelně vydávány vládami už před dvěma tisíciletími a pravděpodobně i déle. Dokládá to např. seznam zpráv o událostech s názvem Acta diurna, který redigoval ve starém Římě už Julius Caesar v roce 59 př.Kr. O něco mladší rukopisné noviny byly snad vydávány v Číně v Beijingu pod názvem „Různé zprávy v Kaiyuane“ v roce 713.
V Evropě se první tištěné noviny s názvem Relation prý začal vydávat ve Štrasburku v r.1605: Johann Carolus.". O tuto prioritu se hádají Němci, kteří tvrdí, že první tištěné noviny vyšly v Augsburku snad v r. 1609.Záleží asi na tom, zda se za noviny považují tištěné jednolistové letáky se zprávami (Einblattdruck= Flugblatt).
Prvním deníkem se stal asi Daily Courant v Londýně.
Stále mi nejde do hlavy proč v Plzni, kde bylo také vše k tisknutí připraveno, se netiskly i noviny V pravém slova smyslu se novinářství a časopisectví rodí v Evropě až někdy na začátku XVII. století, když už se technika tisku dostala k technologii rychlého a masového tištění , k dospělosti papírového průmyslu a k získávání s předávání zpráv z dalekého okolí. Tak tomu bylo na příklad v Anglii, která své počátky časopisectví klade do prvních desetiletí XVII. století, viz např. News Letters.
Výše uvedené názvy z historie tištěných publikací mne zarazily nepřesností jejich nomenklatury , a to nejen jako nosiče informací, ale i jejich tvorby (noviny- novinářství, časopis-časopisectví).Termín noviny se dlouho odlišoval od názvu časopis. Toto odlišování bylo podle některých slovníků dáno kriteriem periodicity vydávání informací resp jejich aktuálnosti . Jiní autoři rozlišují noviny od časopisů podle speciálnosti zaměření obsahu tiskoviny..
Do definic se dostávala z pera jiných autorů postupně kriteria obojí současně Za noviny se dříve považovaly nosiče informací tištěné resp. vydávané denně Přitom se podle periodicity zde nerozlišovaly pod pojmem noviny vydávané jako deníky , obdeníky, týdeníky, měsíčníky i občasníky. Poslední náš encyklopedický slovník ovšem definuje i časopis jako periodickou publikaci, vycházející nejméně dvakrát ročně.
Za kriterium názvu časopisu se považovala speciálnost zaměření na určité druhy informací , tedy jazyka , oboru, speciálnosti, profese, činnosti , určení pro skupiny čtenářů aj.
Tyto rozdíly mezi novinami a časopisy se snad od začátku stíraly nejen v češtině, ale i v jiných jazycích , třeba v němčině (Zeitung pro deník a Zeitschrift určitý druh, Flugblatt pro leták) , proto do nomenklatury v obou tiskovinách pronikaly i jiné názvy, jako žurnál, magazin, leták, list, Dnes se prakticky nerozlišují noviny od časopisů, protože pod týmž jménem najdeme obojí nebo úplně všeobecné zaměření.
V Čechách , pokud to nebylo nejdříve v Plzni, vznikaly noviny ve formě letáků, jako tzv létací noviny s textem nebo i s obrázky. Slovníky je uvádějí u nás až koncem XV. století a jako první v Čechách se uvádějí v této formě a obsahu . Jindřichohradecké Noviny nebo Noviny léta Božieho z r. 1495. Letáků bychom našli s obsahem novinových zpráv jistě více, i když jen s rozpaky můžeme považovat za noviny příležitostné zpravodajství v dobách předchozích i pozdějších. Jen s otazníkem můžeme přijmout článek z někdejších Plzeňských listů (47, 1911, s..199) s nadpisem „Nejstarší noviny české z r. 1495 (snad z Plzně) “ V Plzni jsme v historii zaznamenali satirické letáky v r. 1919 jako přílohy časopisu Jarní proudy v r. 1919.
. Podle Ottova slovníku začaly v Čechách vycházet jako první noviny v r. 1515 v Praze. Měly formu příležitostných , tedy neperiodicky tištěných zpráv o významnějších událostech, vydávaných spisovatelem , překladatelem a knihtiskařem Mikulášem Konáčem z Hodištkova.
Některé historické prameny tvrdí, že periodicky vydávaný časopis začal údajně vycházet pod názvem „ Noviny poradné (?) celého měsíce září 1597“, které začal vydávat pražský tiskař Daniel Sedlčanský.
Úřední výsadu na vydávání novin dostal snad až v r. 1627 pražský tiskař Jan Arnold (Karel) z Dobroslavína., který však tiskl noviny německé. Takovéto noviny vycházely až do konce XVII.století. Od února 1719 se objevují u nás noviny vydávané periodicky Karlem Františkem Rosenmüllerem pod názvem pražských poštovních novin. (Prager Post-Zeitungen). U nás vycházejí první české periodické noviny v letech 1719-1771. Vydávání novin napomohla pošta, proto mnohé z nich se jmenovaly „poštovské“.Významné české noviny vznikají r. 1791 v České expedici Václava Matěje Krameria pod titulem C.k. vlastenecké noviny.
Teprve však v XIX. století se roztrhl pytel novin a časopisů v Čechách a na Moravě. Ve dvacátých létech jejich řadu nastartoval vědecký tisk, pokračovaly však noviny společenské, hospodářské a noviny politických stran . Do konce století už neexistovaly obory, které by nepublikoval zprávy zjištěné nejen samotnými dopisovateli, redaktory, zprávy dodávané telegrafem, telefonem, které by nezrychlovaly psací stroje a tiskařské stroje, což vše tisk zlevňovalo a zrychlovalo.
Není vyloučeno , že Plzeň dlouho byla malá na to, aby uživila vlastní vydávání celého spektra všech druhů ve státě vycházejících periodických tiskovin..To, že si Plzeňané četli do svého města importované pražské nebo celostátní noviny, se opakovalo nejen dříve ale i dodnes. Celostátní noviny šly do Plzně napřed z Vídně i z Prahy. Z Vídně to byly nejčastěji odborné časopisy. Celostátní odborové časopisy přicházely do Plzně hlavně z Prahy . Vzpomeňme zde hlavně ústřední orgány různých oborů v Praze:
-Stavební svět , který v podtitulu je uváděn v r. 1912 jako list pro všechny , kteří působí v pozemním stavitelství , vydáván byl v Praze na Král Vinohradech
-Řeznicko uzenářské noviny , Ústřední orgán Zemské jednoty společenstva řezníků a uzenářů (v české řeči) desítky let vydávané v Praze ,Jilská 4. . Dochovaný výtisk pochází z r. 1936,
-Zájmy pivovarského dělnictva . Ústřední orgán odborového sdružení sladovníků, bednářů, dělnictva pivovarů, sladoven a vinných sklepů v ČSR. Vycházel 2x měsíčně v r. 1934
-Odborový tisk železničářů resp. Jednotného svazu zaměstnanců dopravy ČSR, např. Československé železniční listy z r. 1905, : Časopisy Železničář, Železniční zřízenec, Věstník pro skupiny a funkcionáře unie železničních zaměstnanců v ČSR, Časopis kancelářských zaměstnanců čs. státních drah, Železniční penzista. Železniční zřízenec byl vydáván u nás v Praze i jako orgán rakouského personálu železničního v jazyce českém v r. 1906 už v ročníku XI. V Praze na Žižkově , Havlíčkova 926.Vycházel 3x v měsíci
Zrod vlastních plzeňských novin nastal až v druhé polovině XIX. století. Byla to doba, kdy už v Praze a ve Vídni planuly rozpory z vášně národnostní a jazykové mezi Čechy a Němci, mezi staročechy a mladočechy a zejména pak i mezi různými jako houby po dešti vznikajícími politickými stranami.
Jazykově utrakvistický tisk
Jazykové spory nebyly v Plzni ty nejdůležitější a šlo je poměrně jednoduše v novinách
odstranit .S utrakvizmem měla Plzeň už své zkušenosti zejména na poli náboženském . Kuriózním příkladem jazykového utrakvizmu byl v Plzni časopis Merkur , který měl vedle sebe hlavičku Pilsner Merkur - Plzeňský Merkur. Začal vycházet v r. 1872, podle některých historiků až v r. 1897. Jeho stránky byly děleny do dvou sloupců, takže nalevo jste si mohli přečíst jeho charakteristiku „ Orienthierte Verlosung-Anzeiger…“ a v pravé polovině jako „Autentický slosovací oznamovatel všech druhů tu- i cizozemských losů“. Nešlo jen o seznamy výher . Plzeňský Merkur se charakterizoval jako „Organ für Produktion, Industrie, Gewerbe, Handel, Kunst und Literatur. Mezi německými nepolitickými tiskovinami vycházel v Plzni od r.1857 , o jeho vlivu na plzeňské poměry není však mnoho zmínek. Od r. 1872 je citován ve svém prvním ročníku (?) jako „ Organ für Production, Industrie, Gewerbe, Handel, Kunst und LiteraturVydavatelem jeho byl Michael Schmidt.Vycházel bez udání přesné adresy, jen s uvedením Plzně na náměstí.
Nesmí se ztotožňovat s později vydávaným časopisem Český Merkur , vycházející 2x měsíčně v Praze, v r.1907 byl vydáván už ve XX. ročníku v Praze Na Příkopě. 23..
Ačkoliv v Plzni bylo v té době jen kolem 10% německých obyvatel, němčilo v ní mnohem více lidí a proto se napřed v našem městě zrodily časopisy a noviny v jazyce německém
Německé plzeňské listy
Jejich řadu pochopitelně zahajoval v r. 1835 list úřední – Pilsner Amts-und Anzeigeblatt. Mnoho toho o něm nevíme, protože za rok zanikl.
Jako první zde vznikl za redakce J.M.Schmida (? Schmidta) týdeník Pilsner Anzeiger ( 1847- 1850) Byl to týdeník pro všeobecně potřebné zájmy Píše o tom detailněji V.Čepelák v práci „ Pilsner Anzeiger (Pilsner Wochenblatt) v letech 1847-1850“.
Později se tyto noviny údajně přejmenovaly na Pilsner Wochenblatt. Možná, že tento název j patřil jeho souputníkovi nebo byl dokonce totožným s jinde citovaným Pilsner Wochenblatt für Unterhaltung , Belehrung Zeitinteressen und gemeinnützigen Interessen (Mitteilungen). Tyto časopisy snad skončily vydávání v r. 1854.
Pilsner Bote začíná brzo po nich vycházet poprvé od 1.října 1858 za pomoci J.M.Schmidta (?Schmieda). Ten se snad na začátku roku 1858 stává majetníkem tiskárny a redaktorem. Pod titulkem je charakterizován jako týdeník pro zábavu, poučení a všeobecné zájmy. V mnohých údajích o těchto novinách jsou, co se týče datování, značné nesouhlasy. Není jisté, že se v Plzni objevil už od r.1857 pod názvem Pilsner Intelligenz u.Anzeigeblatt
To, že šlo u Pilsner Bote zprvu o čistě německý plzeňský časopis, snad potvrzují všichni. Když však jeho nástupce Ignác Schiebl dostal 7.srpna 1861 povolení k provozování knihtiskařství koupil od J.M.Schmidta tiskárnu i tento časopis Pilsner Bote a od 1.ledna 1862 se stal jeho redaktorem, tak se situace dost měnila. Pak se prý Pilsner Bote stal mluvčím skupiny pravého pokroku. V tomto časopise se pak po 1861 objevovaly i články psané česky. .
V r. 1870/1 se pak Schieblovy noviny Pilsner Bote přejmenovávají na Pilsner Reform jako Zeitung für Politik und Volkswirtschaft . Vycházel v Plzni od r.1871 pod vedením JUDr Josefa Schmida a byl tištěn údajně 30 let v tiskárně Ignáce a pak Hynka Schiebla do r. 1899, a to už v českém duchu.
Jako další titul novin za redakce Schieblovy vychází v Plzni jako jejich následník časopis pod názvem Echo von Pilsen und Westböhmen na dobu 1899 - 1902.
S ohledem na české články v Pilsner Bote začali ho prý centralističtí Němci bojkotovat a začali si vydávat od 1.ledna 1862 svůj nový německo-nacionální časopis Böhmische Westbahn. Nešlo jen o železničářský časopis, jak by vyplývalo z jeho názvu. Pod titulkem bylo uvedeno, že to byl časopis pro politiku, všeobecné zájmy a zábavu Redigoval a financoval ho jako nakladatel Bohumil Karel Maasch. Ten už dne 23.prosince 1856 obdržel povolení k zřízení nové tiskárny v Plzni a k závodu knihkupeckému.
Od r. 1867 se stal jeho pokračovatelem časopis Pilsner Zeitung ,který vychází jen dvakrát týdně až do r. 1900 .Je charakterizován pod titulkem jako „Parteiblatt der Deutschen Westböhmens“.
Nakonec se v r. 1900 přeměňuje tento německý časopis v Kovářské ulici v Pilsner Tagblat. Ten vycházel už denně. Viz obr. 2.Mai 1916 Ten je už majetkem a je tištěn ve společnosti Erste Westböhmische Druckindustrie-A.G. in Pilsen, vormals Leo Küche, Vydavatelem a redaktorem byl I. Melzer. Dochoval se i výtisk z r. 1938, označený jako ročník 39 s jiným názvem Westböhmische Tageszeitung-Pilsner Tagblatt
V Plzni vycházejí v těchto dobách i jiné německé časopisy, např.
1876 vychází za redakce J Blocha časopis Pilsner Fremdeblatt
1876-9 za redakce Müllerovy časopisy Pilsner Böse Zungen a Pilsner Abendpost
České plzeňské listy
Kdybych se chtěli držet jen letopočtů, pak české noviny v Plzni vznikají až o něco později . Jejich řadu zahajují i v Plzni politické časopisy, které stavěly do popředí pojem národa. Na začátku tento pojem českosti rozděloval náplň novin podle vývoje historického státního práva a postupně se stala dělítkem druhu novin jejich příslušnost k jednotlivým politickým stranám.
Toto dělítko tisku zahájila i v Plzni od r. 1848 Národní strana, později od r. 1863 pojmenovaná jako Staročeská , zkráceně nazývaná jako staročeši. Ta šla ve šlépějích známých vůdčích osobností, jako byl F.Palacký a F.L. Rieger . Tato konzervativní strana vycházela z oportunismu historického vývoje, který určovala česká historická šlechta a praktikovala svými zástupci politiku pasivní rezistence v říšské radě a v zemském sněmu. Proti ní se postupně konstituovala 25. 12.1874 Národní strana svobodomyslná , známá pod názvem mladočechů. Jejich názory vycházely z úst K. Sladkovského, bratří Grégrových , K.Kramáře a A. Rašína.. Ti zaměřovali své úsilí spíše rozvoji národního hospodářství, vzdělanosti a osvěty. Přehlédněme podle chronologie tento vývoj plzeňského tisku
Posel ode Mže byl prvním českým politickým časopisem v Plzni, který byl k nám importován orgánem pražské Slovanské lípy.. Ta v Plzni dne 31.7.1848 založila svou spolkovou pobočku, vedenou prof.J.F. Smetanou . Založil ho a vydával J.M.Schmidt. Vycházel od 14.10. 1848 do 31.3.1849. Podle některých historiků se pak se pro nezájem českého plzeňského obyvatelstva vydávání Posla ode Mže odmlčelo.Údajně zanikl podle tehdejšího nového tiskového zákona na deset dalších let Bachova absolutismu a v Plzni delší dobu nebyl vydáván žádný český časopis .
Pokusy dalších časopisů pokračovat ve vydávání posla ode Mže pod jinými názvy zanikly hned ve svých počátcích , ať už to byl
Hlasatel Plzeňský (Hlasatel ode Mže), který ztroskotal v r. 1858 jen jako pokus o vydávání českých novin nákladem J.M.Schmidta a za redakce Františka Umana.
Nezdarem skončilo i vydávání Hlasatele ode Mže v r. 1866
Radbuza měla podobný osud v r. 1866
Plzeňské noviny jako orgán staročeské strany byly založeny 1.10.1864, vycházely 5 let do 1869. Po jejich titulkem bylo uváděno, že jde o nejlacinější politický list pro náš lid. Zprvu vycházely 2x týdně . 22. října 1864 vypadaly jako v této příloze. Jejich zakladatelem a redaktorem byl František .Schwarz, který byl poslancem českého sněmu i na říšské radě , v Plzni působil jako organizátor českého lidu v oblasti národního uvědomění , byl tajemníkem okresního zastupitelstva v Plzni . Do Plzně byl vyslán klubem českých poslanců v Praze. Noviny byly tištěny v tiskárně Ignáce Schiebla .Administrace Plzeňských novin tehdy byla ve Školní ulici .Ani Plzeňské noviny tedy neměly dlouhý život. Místo nich začal vycházet jako následovník
Ćeský lev , který na necelé dva roky dobýval plzeňské čtenáře ,od 22. února 1870 až do r. 1872, a to nákladem F.S. Stejskala-Lažanského a za redakce Josefa Kummra . Vyhlašuje se jako nový „pokrokový“politický časopis namísto dosavadních Plzeňských novin.List byl tištěn v nové třetí knihtiskárně, zvané Národní.. Jejími majetníky byl zmíněný Stejskal a František Kohout.
Po ukončení vydávání Českého lva se prý vrátily tyto staročeské noviny v Plzni opět na dobu od 1872 – 1876 snad k podobnému názvu Plzeňské listy. Data o jejich vydávání nemusí být spolehlivá, viz např. sken 23.prosince 1897 Je to rarita, protože v tomto zvláštním vydání tiskař zapomněl udat rok. Později však vycházely pod názvem Nové plzeňské listy v období 1889-1911
V literatuře v tomto ohledu není shoda. Jiní považují za jejich následovníka jako orgánu staročeského v Plzni byly Nové plzeňské noviny už pod redakcí Josefa Svobody. Nové plzeňské noviny zanikají s upadáním významu strany staročeské v r. 1890 Na těchto zmatcích měli podíl sami politici, kteří přecházeli od jedné politické strany k druhé. To lze dokumentovat např. na Františku Schwarzovi
Mimoto však existovaly jiné noviny podobného názvu Plzeňské hospodářské noviny, jako časopisu věnovanému veškerému rolnictvu a živnostenstvu československému, který vydával od r. 1887 nebo od 1890 František .Kundrát. Redakce měla být ve Veleslavínově ulici č.16. Od jiných hospodářských novin je nejsnáze odlišíme tím, že za titulem byl i další název „ a mlékařské rozhledy věnované veškerým zájmům zemědělským“ . Zajímavé bylo na nich to, že noviny byly později vydávány dvakrát měsíčně jako orgán spolku absolventů hospodářských škol pravděpodobně od r. 1896.
Plzeňský tisk mladočeský
Od r.1876 do 1889 vycházejí v Plzni noviny s jiným politickým mladočeským programem pod názvem V tomto období byl na politické i novinářské scéně pěkný zmatek, že se v něm nevyznají pomalu ani historici.
Vedle Plzeňských listů zakládá si opozice na radnici v Plzni v r.1891 Plzeňský Obzor. Ani bychom se o něm nezmiňovali, kdyby nedošlo k další , tentokrát ještě ke zásadnější změně titulu novin
Není jasné zda do této skupiny patřily i noviny Spolku Iris v Plzni, vycházející od 1905 pod názvem Iris
Plzeňský stranický tisk
Sociálně demokratická strana
Její tisk nespatřil své první světlo v Plzni . První český dělnický časpis vyšel v Praze l.12.1867 pod jménem Dělník.zavedení Dr Chleboráda. Šlo však údajně o časopis maloměšťácký a proto, 5.ledna 1872 vyšel jako samostný dělnický list pod názvem Dělnické Listy, jejichž prvním redaktorem byl Josef Barák.Pak se střídali v tomto časopise redaktoři politické koncepce a rok poté dnem 1.10.1873 byl místo něj založen nový časopis Budoucnost, který se už prý stal trvalejším střediskem sociálně demokratického hnutí českého. Hnutí však ovlivňoval stále dva směry v sociální demokracii v Německu i v Rakousku. To neodstranil ani první sjezd českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické konaý 7.dubna 1878 v pražském hostinci U zeleného kaštanu. Perzekuce sociálních demokratů u nás vedla k přeložení jejich výboru i Dělnických listů do Vídně. V Rakousku došlo k sjednocení sociálně demokratických stran všech národů v Rakousku v r. 1888.V Čechách I na Moravě vzniklo více novin , z nichž jmenujme hlavně list Právo lidu, který přšel z Humpolce do Prahy, kde se přeměnil už 1897 v deník. V Plzni nejdříve zakotvil časopis dělnický pod titulem Heslo (?) , který byl to zprvu Josefem Steinerem převeden z Prahy do Plzně. Protože se tu nenašla pro něj tiskárna, byl tištěný i nadále v Praze. Po něm si plzeňští sociální demokraté v Plzni četli Západočeský posel lidu byl vydáván touto stranou od r. 1894 do 1899 jako čtrnáctideník.. Také nebyl zprvu tištěn v Plzni, ale v Rokycanech, v Praze, ve Strakonicích a teprve na konci i v Plzni Později byl nahrazen v období 1900 -1907 Poslem lidu.
Sociální demokracie vydávala list mládeže socialistické(soc.dem) Omladina který vycházel od 5.října 1918- 1927čtrnáctidenně
Vlajkovým časopisem Čsl.sociálně demokratické strany dělnické v župě plzeňské se pro Plzeň stala až Nová doba. Od r. 1900 do 1907 vycházel už jako týdeník a od 1907 ho redigoval Josef Hybeš . Od začátku r. 1912 vycházel už jako obdeník a po vypuknutí války od 7.srpna 1914 vycházel jako deník.Redakce sídlela napřed v Plzni v budově Pekla a pak v Rožmberská ul. č.1 Majitelem jeho byl výkonný výbor XX.kraje v Plzni Za Župní výkonný výbor byl majitelem Gustav Haberman, vydavatelem byl Luděk Pik, odpovědným redaktorem Jar.Koudelka. Noviny byly tištěny Dělnickým družstvem tiskařským.v Plzni.
Strana sociálně demokratická v Čechách prožívala své schisma a proto i v Plzni se to projevovalo též v oblasti tisku..Objevuje se Pravda jako list sociální demokratickou levice,vydávaný od 4.března do 15.května 1919 Pravda vycházela každé úterý. Připomínám, že nelze týž název ztotožňovat s Pravdou v období po 1945
Nová doba vycházela za války od 1941 pod vedením a jako list Národního souručenství
Od května 1945 vycházela pod novým názvem Nový den , . Časopis vycházel krátce pod názvem Den, ale zanikl po únoru 1948 z rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty až do slučovacího sjezdu soc.dem s KSČ. Poslední číslo vyšlo po 52 letech vydávání v červnu 1948. Hned po únoru 1948 byla . Československá sociální demokracie byla sloučena s KSČ, což je považováno za protiprávní.
Od r. 1921 do 1945 vydávala sociálně demokratická strana v Plzni svůj týdeník Týden a týdeník mládeže Omladina který měl svou redakci v Kovářské ulici. Do Plzně byl kolportován i domažlický týdeník Výhledy
Národně- sociální strana československá
byla sice oficielně ustavená v r. 1897, ale už v r. 1896 údajně začala vydávat na českém západě svůj týdeník každý pátek s názvem Naše snahy. Redakci měl v Prokopově třídě č.7. V r. 1915 byl však tento tisk rakouskou vládou zastaven .
Vznikla po rozkolu mezi českými sociálními demokraty a odtržením její levicové části v r. 1920/1 . Její historie viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8Ceskoslovenska
Jejím tiskovým orgánem se stal snad 21. září 1921 deník Rudé právo (RP). .Někteří tvrdí, že bezprostředním předchůdcem RP bylo Staré právo lidu, kdo ví, historii všeho komunistického nutno brát vždy s rezervou. Současně s RP údajně začal vycházet i Večerník Rudého Práva. , v r. 1928 přejmenovaný na Rudý večerník .
Za první republiky bylo RP často konfiskováno a mnohokrát i úředně jeho vydávání pozastaveno. Po Mnichově dne 20. října 1938 byly tyto noviny zastaveny a údajně vycházely v různých obdobích na několik dní ilegálně. Poslední ilegální číslo prý vyšlo 6. května 1945. Od té doby vycházelo RP už legálně Šlo o celostátní noviny.
V Plzni vycházela Pravda jako Orgán západočeského KSČ vychází v období 1945 – 1962, v různých edicích -od 1949 jako týdeník , od února 1951 dvakrát týdně, od 1957 třikrát týdně, od 1960 vycházel jako deník. Někdy vyšel jako zvláštní vydání. Nejasné datování. V r. 1968 byl uváděn jako ročník 49.
Na podzim 1989 se redakce odpoutala od KSČ a začala vydávat deník Právo, který vychází dodnes.
Od r. 1925 se oddělila od této Čs národní demokracie , která do 1930 údajně v Plzni nevydávala své noviny a doporučila svým členům vstoupit do Čs strany národně socialistické
Po zániku první republiky se mnohé strany rozešly nebo byly rozpuštěny. Strana práce a strana národní jednoty se spojily v Národní souručenství. O tom si řekneme později v oddílu tisku za Protektorátu.
Za rok 1920 dostal její deník jméno Český směr. Přestal vycházet 1943..
Historie tisku Čs strany národně socialistické je dost zamotaná, protože tato strana pod stejným názvem vznikla dne 11.12. 1938 z bývalých členů Čs sociálně demokratické strany dělnické Tehdy byl jejím předsedou zvolen A.Hampl.
Za okupace se stala tato strana součástí Strany národní jednoty a požadovala sociální reformy a hájila prý zájmy živnostníků a středních vrstev.
Po 1945 v Plzni jako strana národní jednoty rozpustila a na scénu opět vstoupila Čsl. strana národně socialistická s časopisem pod názvem Svobodný směr , který vycházel s redakcí Fr.Naxery v Plzni Hankova 6 až do února 1948 Hned po únoru 1948 byla Československá strana národně socialistická přejmenována na Československou stranu socialistickou a do vedení prosazeni lidé loyalní politice KSČ. Československá sociální demokracie byla sloučena s KSČ, což je považováno za protiprávní.
založená 1906, si v Plzni vydávala od r. 1907 napřed týdeník Plzeňský kraj. Pak se jako orgán české strany agrární přeměnil r. 1915 v Český kraj , který vycházel každý pátek. Od r. 1921 byl přejmenován opět na Plzeňský kraj.
Vnesly do novinové oblasti také velké názvové zmatky. V Plzni existovala napřed od r. 1894 založená Česká strana křesťanskosociální, od r. 1896 Katolická strana národní a od r. 1896 i Sociálně reformní křesťansko-sociální strany, jako např. Strana realistická a
V r. 1900 se z křesťanských stran vytvořila Lidová strana, která se v r. 1905 přejmenovala na Českou stranu pokrokovou .
Většina těchto stran měla své časopisy, např.
Stráž českého západu, Orgán Čsl strany lidové Původně snad vycházel od r. 1907 pod názvem Český západ . Pak vycházel jako týdeník od 4.5.1945-1947. Redaktorem byl Jar. Kusý a F.Lilich, redakce byla v Plzni v Stalinově tř. 29. V terminologii byly časté zmatky, např.se uvádí její list v r. 1908 pod názvem Stráž demokracie, 1946 jako Stráž českého západu. Tyto zmatky asi trochu přispěly k tomu, že v březnu 1948 vydávání lidoveckého časopisu ministerstvo informací zakázalo
Kromě svých oficielních novin lidovci vydávali i
Ilustrovaný týdeník křesťansko-sociální vycházel v Plzni vždy ve čtvrtek, redakci měl v Jungmannově třídě 41
Český venkov vznikl pravděpodobně v r. 1914, který ale byl předtím vydáván jako Plzeňský kraj a Stráž venkova
Mladý katolík vycházel v létech 1935- 1940 jako kulturně –výchovný list pro dorůstající mládež.
Jiné strany
Výčet stranického tisku nemůže být zde úplný, protože z přelomu Rakouska a začátku první republiky neexistuje seznam politických stran a jejich přesných názvů v Plzni, viz tyto některé nejasné údaje
Západočeský posel lidu. Orgán bojující za osvobození třídy pracovní, údajně vycházel v r. 1894 a 1895
Deník Plzeňska , což bylo vlastně plzeňské vydání pražského časopisu Reforma
Pokrokový listr českého západu Vycházel vždy v pátek s datem sobotním jako protiklerikální časopis realistické strany od r. 1909-1915
Tisk ku konci Rakousko-Uherska
Český západ, časopis pro kulturu a život, katolicky orientovaný týdeník je vydáván od 2.2.1908 Vydavatelem byl arciděkan Havelka..
Český kraj vydávaný Českou stranou agrární zprvu jako týdeník, pak obdeník od 1915
Český lid,
Červen, 1908, jen asi 4 sešítky Hamáčkova časopisu, předkládající nenáročné veršovánky a prosaické drobničky, kritické glosy , redigované F.Svobodovou a A.B.Ciprou.
Za první republiky bylo v Plzni jedenáct politický stran ( KSČ, Čs strana sociálně demokratická, Čs strana lidová , Čs živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Strana čs domova, Republikánská strana čs venkova, Národní obec fašistická, Organizace Národní ligy v Plzni a Rolnická jednota). O většině z nich jsme už dříve psali v oddílu o stranickém tisku.
Nejvíce otazníků se spojuje s historií komunistického tisku v Plzni. List Pravda vznikla jako list sociální demokratickou levice,vydávaný od 4.března do 15.května 1919 v Plzni Pravda vycházela každé úterý. Připomínám, že nelze týž název ztotožňovat s orgánem KSČ , tedy s Pravdou za Protektorátu a v období po 1945. Od r. 1920 byl je nově vydáván zprvu jako obdeník Pravda . KSČ byla zakázána na sklonku r. 1938, ale některá periodika prý vycházela jako ilegální. Podle některých historiků se traduje vydávání Pravdy údajně jako orgánu KSČ v Plzni od konce 1939 do září 1940, pak v období 1945 - 1962 . Od 1949 vychází jako týdeník , od února 1951 dvakrát týdně, od 1957 třikrát týdně, od 1960 vycházel jako deník.
Dělnické listy
Dětský svět Podrobnosti o něm nemáme. Jako ročník XII. vycházel v r. 1930
Divadelní ochotník před 1934 orgán Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva československého v Plzni
Hlas Plzeňska
Jeviště Orgán Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva, 1922-1935
Krajem šesti řek Skautský časopis vycházející 1931-1933
Kruh Časopis pro studenty, který redigoval sdružení profesorů a později studenti sami v období 1933 - 1935
Mladá Stráž Noviny pro mládež západních Čech. Vycházely čtrnáctidenně od 1919
Národní učitel čtrnáctidenník, vydávala ho Obnova, sdružení učitelstva z Plzeňska. Redaktorem F. Štampach. Později v letech 1919- 1920 se přeměnil v časopis Republikánský učitel
Na Stráž 1923-1924
Občanský blok byl uváděn jako mimostranický list pro hospodářské zájmy plzeňských občanů.Měl redakci v Plzni v Rubešově ul. 10. Redaktorem byl MUC Oskar Ruppert
Plzeňsko, List pro národopis a ochranu památek. Vycházel čtvrtletně od 1919 až do 1936. Vydával ho Kroužek přátel starožitností v Plzni.Redaktory byli Dubský, O., Tyrpeklová,Z., Štampach,F., Růžková, B. a Wenig ,Frank.
Posel českého západu,
Posel lidu, Plzeň
Pramen Literární časopis z let 1920-1926, navazující na časopis Vzlet. Oba časopisy vydával typograf Karel Beníško,redigoval je Jan Vrba a Karel Beníško
Přerod za války v r. 1917-1918 vycházel pro mladou Plzen jako lokálně orientovaný opoziční čtrnáctideník
Slovan,
Směr vychází v letech 1910-1915 jako realistický týdeník za redakce Karla Pelanta až do r. 1915 kdy byl časopis úředně zastaven .
Stráž, Lidový měsíčník pro západní Čechy od 1919, Nakladatelem byl L.Lábek a Osvětový svaz, je citován ještě v r. 1924 jako regionální kulturní revue
Stráž českého západu Byl krajinským deníkem Československé strany lidové v Plzni snad od 4.května 1945
Týden 1921-1945
Úřední list města Plzně . Vydavatelem bylo město Plzeň, , redaktorem byl Dr.Josef Burg Vycházel údajně čtrnáctidenně v létech 1923 - 1942.Měl redakci v plzeňské radnici. Tištěn byl v knihtiskárně Dělnického družstva tiskařského v Plzni
Věstník divadelního ochotnictva na českém západě před 1925 ho vydával II. Tylův okrsek v Plzni jako součást Ústřední matice divadelních ochotníků čs v Praze..Časopis řídila rada, za redakci odpovídal F. Burda.
Věstník obchodní a živnostenské komory v Plzni. Jeho první ročník v r. 1922 Vycházel jako občasník za 2-3 týdny. Řídil ho jako redaktor Dr Jan Drtina
Věstník Západočeského autoklubu v Plzni Dochovaný jeho výr´tisk je z r. 1930 jako ročník IV.
Půl života jsem věnoval turistice a proto nesmím v tomto přehledu opomenout plzeňské časopisy pro turisty
Dělnický turista Orgán Svazu čsl dělnických turistů v Plzni, časopis vydával od r, 1920
Po zániku první republiky se mnohé strany rozešly nebo byly rozpuštěny. V pomnichovské ČSR byla krátce před okupací dne 18.listopadu 1938 vznikla z tehdejších krajně pravicových politických stran ( Lidové strany a Národně socialistické strany ) Strana národní jednoty . Ta však zanikla v r. 1939., když Hitlerovým výnosem 16.3. 1939 byl zřízen protektorát a jeho vliv na plzeňský tisk trval až do 5.5.1945
V březnu 1939 vznikla u nás ze strany národní jednoty česká fašistická organizace se pod názvem Národní souručenství. jako jediná politická organizace v Protektorátu Čechy a Morava. O tomto období měla naše rodina autentické zprávy, protože když byla většina redaktorů Nové doby byla zatčena a odvezena do koncentračního tábora v Buchenwaldu.Můj otec jako tiskař v plzeňské Grafice a dlouholetý dopisovat Nové doby byl koncem září 1939 delegován jako bývalý sociální demokrat do její redakce jako jeden z redaktorů. V té době byl on i některé složky redakce byly zapojeny do domácího odboje. Když se do redakce dostala zpráva bývalý redaktor Nové Doby Antonín Nedvěd zemřel v koncentráku, uveřejnily tyto noviny k uctění jeho památky dne 7.dubna 1940 křížovku s tajenkou „Ant.Nedvěd mučedník národa“.Otec byl 11.dubna 1940 zatčen a vězněn celý měsíc na plzeňském Gestapu.. Od té doby pracovala redakce Nové doby pod silným drobnohledem německých úřadů. Přesto vydávání Nové doby zastaveno nebylo. Můj otec byl z redakce Nové doby přeřazen do redigování časopisu Týden. Tlak na plzeńský tisk se trochu zmenšil, když Národní souručenství od r. 1943 se změnilo na korporaci s kulturně výchovným cílem. Tlaku Němců podlehl v r.1943 vydávání plzeňského Českého směru.
Viz přehled novin a časopisů vydávaných v té době , který podává Maur, J.: Český protektorátní tisk v Plzni v době okupace (15.3.1939- 5.5.1945).Minulostí Západočeského kraje IX,1972, s. 43-56 .
Do r. 1942 vycházel v Plzni ještě Úřední list města Plzně Vydavatelem bylo město Plzeň, , redaktorem byl Dr.Josef Burg Vycházel údajně čtrnáctidenně v létech 1923 - 1942.Měl redakci v plzeňské radnici. Tištěn byl v knihtiskárně Dělnického družstva tiskařského v Plzni
Mnohé nejistoty vyplývají z hodnocení významu komunistického tisku za doby totality. KSČ byla zakázána na sklonku r. 1938, ale některá periodika prý vycházela jako ilegální. Jistoty v tom není. Traduje se vydávání časopisů
Dělník vydávaný od listopadu 1938 do února 1939
V boj ilegální časopis 1939-1940
Nemáme spolehlivý přehled o tom, jaký tisk vydávali z Protektorátu v Plzni sami Němci. Např. Plzeňská NSDAP vydávala v r. 1942 Pilsner Monatschrift
Charakteristický nebyl po osvobození nějaký ohromný rozvoj tisku . Plzeň byla rozbombardovaná a byla chudá.
První si uvědomily sílu tisku politické strany.
Sociální demokraté od 17.února 1945 (podle jiných až od května 1945) vydávali svůj list pod novým názvem Nový den , pak pod změněným názvem Den, ale ani ten se neudržel a zanikl po únoru 1948 z rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty až do slučovacího sjezdu soc.dem s KSČ. Poslední číslo vyšlo po 52 letech vydávání v červnu 1948
Od 6.května 1945 vycházela v Plzni Pravda jako orgán západočeského KSČ . V období 1945 – 1962 vycházela od 1949 jako týdeník , od února 1951 dvakrát týdně, od 1957 třikrát týdně, od 1960 vycházel jako deník. Někdy vyšel jako zvláštní vydání. Provázelo ho nejasné datování. V r. 1968 byl uváděn jako ročník 49. Komunisté si rychle uvědomily sílu tisku.
Strana národně socialistická vydávala až do února 1948 časopis pod názvem Svobodný směr
Plzeňský tisk završoval po osvobození Orgán Čsl strany lidové Stráž českého západu, Vycházel jako týdeník v letech 1945-1947
Jinak nevznikly v Plzni už žádné nové noviny a časopisy kromě
-listu Národního výboru, který 6.května 1945 začal vycházet pod názvem Nová svoboda
Úřední list města Plzně od 1945. Jak dlouho oba existovaly už nelze prokázat.
Červen ? 1948
Důvěrník lidové správy JNV v Plzni, Plzeň 1950-1953/1
Fakta a argumenty Plzeň 1960
Informační zpravodaj Vycházel pro zaměstnance městského stavebního podniku Stavoprav, 1988
Litera Plzeň Časopis pro reklamu
Minulostí Plzně a Plzeňska
Národní noviny
Osvěta
Plzeňský kraj Časopis KNV v Plzni pro funkcionáře, zaměstnance a spolupracovníky lidové správy. Vycházel od 1949
Plzeňský pivovarník Závodní časopis pracujících Plzeňských pivovarů, nositele Řádu práce1950-1962
Pochodeň závodů V.I.Lenina Orgán celozávodního výboru KSČ, Skupiny ROH, celozávodního výboru ČSM a ředitelství závodu Vycházel od 1952 (?)
Report media ?
Rozhled Měsíčník po region a domácnost
Stavbař 1957 -- 1960
Stráž českého západu 1945 -- 1948
Škodovák Časopis pracujících plzeňských závodů oborového podniku Škoda 1925 --1968
Vzlet zábavný měsíčník, vycházel jen 3 ročníky,
Za branou časopis zaměstnanců společnosti Plzeňský Prazdroj.
Vychází od 2002
Za novou Plzeň V podtitulu se uváděly informace a pokyny pro členy MNV, uliční výbory, , domovní komise a domovní důvěrníky Vycházel 1954 - 1959
Zpravodaj Národního výboru města Plzně, vycházel snad od 1971
Život Plzeňska Kulturní a vlastivědný měsíčník Plzeňska, vydávaný Lidovou univerzitou Husovou a později Domem osvěty 1950-1954
Plzeňský tisk od pražského jara po 5.1. – 21.8.1968
Samizdaty
4. leden 1968 s pádem A.Novotného a vpádem vojsk varšavské smlouvy nemohly ovlivnit dění jen v Praze , ale měly už své odezvy v obsahu plzeňského tisku , dokonce už i brzo i ve vzniku samizdatů, vyráběných a distribuovaných jako buletiny Charty 77. Nebylo jich v Plzni mnoho exemplářů a proto málokdo o nich věděl. Mnoho se jich nedochovalo. Uveďme zde alespoň některé:
Pevná hráz samizdatový buletin Západočeského kraje z Plzně 1989
Pajda který v nákladu 7 ks po 70 ks vyšel v Plzni 1989
Stres vydávaných nezávislou skupinou občanů západočeského kraje v r. 1989
Plzeňský tisk se ještě od r. 1989 moc neměnil co do rozsahu, ale zásadně se změnil co do obsahu plzeňských novin Připomeňme si zde jejich hlavní titulky , na něž se dnes někdy bohužel zapomíná:
21.08. 1989 V Praze protestní demonstrace a zatýkání
28.09. 1989 srocení lidu a policejní zásah
28.10. 1989 desetitisícová demonstrace na Václavském náměstí, policejně rozehnána
12.11. 1989 demonstrace 15.000 vysokoškoláků k uctění památky J. Opletala a brutální zásah na Národní třídě
18.11. 1989 týdenní protestní stávka divadelníků
19.11. 1989 v Pražské Laterně vznik Občanského fóra
20. 11. 1989 150.000 demonstrantů na Václavském náměstí, nesouhlas s totalitním režimem, na vysokých školách vyhlášena okupační stávka
25 /26. 11. 1989 na Letné dvě mohutné demonstrace ( 750.000 a 500.000 lidí)
27. 11. 1989 celostátní dvouhodinová generální stávka
29. 11. 1989 Federální shromáždění zrušilo čl. 4 ústavy o vedoucí úloze KSČ, i čl. 6 o Národní frontě a čl.16. o výchově v duchu marx-leninismu a tím formálně skončilo 41 let trvající vládu komunismu v zemi.
04.12. 1989 mohutná demonstrace na Václav. náměstí požadující sestavení nové vlády
10. 12. 1989 vznik vlády národního porozumění v čele s M. Čalfou, Abdikace prezidenta G. Husáka.
Jen sem tam tehdy najdeme rozšíření plzeňského tisku méně významné tiskoviny , které vznikaly a zanikaly rychle, např.
Kurýr Západočeský nezávislý týdeník , který také poprvé vyše v I. Ročníku v r. 1990
Plzeňské noviny jako Týdeník pohledů do politického a občanského života ve městě, o němž nevíme, jak dlouho po r. 1990 vycházely.
Plzeňský rozhled Regionální měsíčník rozšiřovaný zdarma do domácností a fire, Vydávý Vogel Medien International se sídle v Klatovech Vídeňská 218 , Redakci má ale v Plzni, Havlíčkova 5, šéfredaktorka Mrr Jana Mertová. Začal vycházet asi v r. 2000/1
Plzeňský týden pod titulem Oblastní noviny českého vydavatelství
Plzeňský večerník Vznik od 1990
Polední telegraf o jehož I. Ročníku víme v r. 1990
Rock report snad byl vydáván od 1991 (dodnes vychází pod zkráceným názvem Report.)
Tip týden Zpravodajský a servisní týdeník pro Plzeň a okolí 2006 ročník7.. Zdarma, Vychází ve středu, Plzeň, Kovářská 4. Vydává Metropol inzertní noviny s,r,o,. Tisk Novinové centrum VLP a.s. Plzeň, Podnikatelská 17
Info-Tip Informační příloha vycházející v titulech deníků Bohemia . Viz u Plzeňský deník
iNVEST Inzertní noviny, vycházejí v pondělí v Plzni , Ročník XVII, 2006,
www.inwest.cz. Vydává Inova Plzeň s.r.o.. Redakce Smetanovy sady 12. Tisk Novinové centrum Plzeň, Vychází 2 x týdně
Univerzitní noviny Vydává Západočeská univerzita v Plzni, Ročník XI, 2005 , Vede redakční rada , redaktorka Mgr A.Vaverková, Redakce ulice Univerzitní 8, Tiskne Nava tisk s.r.o. Plzeň, Hankova 6, www.noviny.zcu.cz
České památky Časopis pro přátele památek a historie. Ročník XV., 2004, Vydává od 1901Český svaz ochránců památek, Plzeň Mandlova 16, Šéfredaktor Mir.Šůsová
Plzeńská divadelní revue DJKT Vydává Divadlo J.K.Tyla, Plzeň Prokopova 14, Vychází 4x ročně, Redaktorka Mgr Eva Ichová , Tiskne Nava Tisk s.r.o. www.djkt-plzeň,cz
Spektrum Zrcadlení plzeňské kultury. Vydává Občanské sdružení Pro libris, Ročník IV, 2001, Řídí redakční rada. Tisk Propagace . Tisk Typografia Plzeń
Za branou Časopis zaměnstnanců společnosti Plzeňský prazdroj a pivovar Šaris, Ročník IV, 2005, řídí redakšní rada , red. A.Bechtin , Tiskne Nova Tisk Plzeň.
IRIS O zoologické botanické zahradě města Plzně , přírodě a ekologii. Čtvrtletníko
Red. Fr. Hyka, Tiskne Novatisk s.r.o. Plzeň
Plzeňsko List pro vlastivědu Západních Čech. Ročník XXV, Poslední číslo 1999
Západočeské zpravodajství
Pro Západní Čechy jsou vydávány kromě Plzeňského deníku
od 1994 Každé úterý vychází jako informační příloha Plzeňského deníku i Info-tip.
Noviny a časopisy na internetu
¨ Zdá se, že vývoj soudobé techniky ovlivní i samotnou formu novin a časopisů. Těžko je určit nejprodávanější celostátní novinové tituly , které nejvíce pronikají do Plzně. Jim už dnes konkurují zprávy ze zdrojů čtených na internetu, jako jsou Mnoho novin a časopisů přechází na internet počítače nebo dokonce na mobil.
Už dnes může většina našich občanů dostávat nejdůležitější zprávy na své obrazovky mobilů o zdraví a život ohrožujících změnách prostředí, proč bychom museli čekat až na druhý den na noviny, když je možno už dnes si stahovat na obrazovku mobilu SMS nebo nejčerstvější zprávy z ČTK nebo jiných, dokonce i světových informačních agentur. Není to už novinkou pro Česko.viz např. Úvodní informace o službě W@P - noviny společnosti třeba Anopress IT , která nám přináší aktuální zprávy do našeho mobilu - stačí jen zadat ten správný dotaz. Jedinečnost této služby spočívá v tom, že si články, které Vás zajímají, sami vyberete. Nebudeme Vám tedy zasílat desítky nepotřebných článků denně.Do Vašeho mobilního telefonu stačí zadat velmi jednoduchou internetovou adresu: http://wap.anopress.cz a poté již můžete vyhledávat bez jakékoliv registrace. Platíte pouze standardní poplatek svému operátorovi. Na základě zadaných klíčových slov jsou vybrány požadované informace a výsledek je zobrazen na displeji Vašeho mobilního zařízení. Stačí pouze zadat do vyhledávacího okénka text Vašeho dotazu (např. vlada AND parlament) a poté se Vám zobrazí požadované články. Články můžete rovněž posílat na svou e-mailovou adresu.
Internetové zprávy i mimoplzeňské
Internet už má v oblasti zpravodajství skoro už oproti tisku novin a časopisů neomezené možnosti. Abyste to mohli sami posoudit spočítejte si možnosti stahovat si z internetu dokumenty podle mých adres v seznamu OBLÍBENÉ, ne tedy jen plzeňské tiskoviny , viz moje Dokumenty\Adr_zprav.doc Sem jako ukázku ukládám seznamy novin a časopisů nejen z plzeňského tisku, ale i z ČR a ze světa, jak mne zaujaly v seznamu oblíbených:
04 A MOJE RANNÍ ZPRÁVY 3 odkazy
+ MF dnes s možností stahování článků www1.mfdnes.cz/ +
+Právě dnes podávající celkový přehled www.pravednes.cz +
+ Plzeňský deník www.plzenskydenik.cz +
+ Nedělní svět www.nedelnisvet.cz +
+ Blesk www.Blesk.cz +
+ České Noviny www.ceskenoviny.cz +
+ Haló noviny www.halonoviny.cz/ +
+ Lidové noviny www.lidovenoviny.cz/ +
+ iDNES www.idnes.cz/ +
+Reflex online www.reflex.cz +
Týden www.tyden.cz +
040 A AGENTURY ZPRAVODAJSKÉ
ABC newsUSA www.abcnews.com/ +
AFP Agence France-Presse www.afp.com/deutsch/home +
AP Associated Press www.ap.org/ +
BBC Czech http://www.bbc.co.uk/czech +
BBC World service http://bbc.co.uk +
Bohemia www.freewebs.com/vanek +
Britské listy www.blisty.cz +
CNN http://www.cnn.com +
ČTK (hodiny zpráv) http://ctk.cz +
CzCanada www.czcanada.com +
Cs-magazin www.cs-magazin.com +
Český rozhlas www.izurnal.cz +
Česká televize www.czech-tv.cz +
Daily World Press www.theworldpress.com
Debka(hebrejská) www.debka.com +
DPA Deutsche Presse-Agentur www.dpa.com/ +
Foxnews http://foxnews.com +
Headlines (dříve Zemské noviny)
http://www.headlines.cz/index.php?hlid&hlid +
Hlas Ameriky www.voanews.com/czech +
M-37 Chicago www.m37.cz/chicago.htm +
Mondotimes www.mondotimes.com +
MSNBC news http://msnbc.msn.com +
Newspapers online www.thepapersboy.com/
Newyorské listy http://www.columbia.edu/~js322/czech.html+
Novosti www.rian.ru/rian/intro.cfm +
Reuters Latest News www.reuters.com +
United News www.united-news.de/flatroot/index.php +
World newspapers www.world.newspapers.com +
04 B ZPRAVODAJSTVÍ AGENTURNÍ
http://www.startpage.cz/strana.php?id=92 +
Právě Dnes (přehled mnoha novin) www.pravednes.cz/ +
TOPlist zpravodajství http://www.toplist.cz/zpravodajstviavodajství +
Paperless.news www.paperlessnews.com +
Plus Press - www.PlusPress.cz +
Prague News Agency - www.pragueNewsAgency.cz +
PressWeb - Tiskový
portál www.presseweb.cz +
PRESS Online - www.pressonline.cz +
Tiskové zprávy všeob.FN v Praze www.pressroom.VFN.cz
040 B Internet-Staré adresy zpráv 21
041 EVROPSKÝ tisk i český 8
042 ČASOPISY NAŠE 4
Ekonomické zpravodajství www.finance.cz/ +
Haló noviny http://www.halonoviny.cz/ +
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY (hodiny zpráv) www.iHNed.cz +
Ekonomicko- zpravodajský server Hospodářských novin
zahrnuje: Odborný tisk, Finanční poradce,
Bankovnictví, Právní rádce, Moderní řízení, Stavitel,
Technik, Moderní obec, Logistika, , Cestování,
Zájezdy, Zprávy na mobil, Počasí, Propgram TV,
Centrum firem, Slovník, Mobilní noviny, Komunikace.
Zahrnuje i
* Ekonom www.ekonom.ihned.cz +
*Finweb www.finweb.cz +
*Marketing a media www.marketing&media.cz
*Exportér Magazin Hospodář.novin http://Exporter.iHNed.cz +
*Obchodní věstník www.obchodnivestnik.cz
*Podnikatelský týdeník www.profit.cz +
* Zákony www.pravniradce.ihned.cz +
LIDOVÉ NOVINY www.lidovenoviny.cz/ +
Lidové noviny(hodiny zpráv) www.lidovky.centrum.cz/ +
Archiv papírové lidovky www.centrum.cz +
Pátek Lidových novin www.lidovky.cz ?
Metro http://www.metro.cz/ +
MF DNES www.mfdnes.cz/ +
Mladá fronta DNES www.idnes.cz +
Magazín dnes www.magazindnes.cz +
Moje noviny www.mojenoviny.cz +
DENÍKY BOHEMIA a MORAVIA on-line +
Večerník Praha www.vecernik-praha.cz +
Plzeňský deník http://www.Plzenskydenik.cz +
Domazlický Deník (Domažlice) cs http://www.domazlickydenik.cz/ +
Klatovský Deník (Klatovy) cs www.klatovskydenik.cz +
Rokycanský Deník (Rokycany) cs www.rokycanskydenik.cz +
Tachovský Deník (Tachov) cs www.tachovskydenik.cz +-
Neviditelný pes http://pes.internet.cz +
Právě dnes monitoring zpravodajství mnoha časopisů www.pravednes.cz +
Právo -Novinky .cz (hodiny zpráv) http://www.Novinky.cz +
Sportovní noviny www.sportovninoviny.cz +
42 B TOPlist časopisy 4
Audit návštěvnosti časopisů www.toplist.cz/ +
Seznamy a kategorie hesel hlavní stránky http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0301-0301042.pdf +
042 C NEDĚLNÍ NOVINY
Nedělní svět www.nedelnisvet.doc ?
All You Can Read Přehledy všech časopisů ve světě, podle světadílů, zemí
( včetně Czech Republic, podle Newspapers,Magazines www.allyoucanread.com/ +
http://www.allyoucanread.com/newspapers.as?id=C89 +
Kidon media links seznam všech novin v ČR i v krajích
www.tipsto.com/world-newspapers/czechrepublic.htm +
Evropský tisk www.mujweb.cz/www/eurodata/index.html +
Mondotimes www.mondotimes.com +
Prager Zeitung on-line http://www.pragerzeitung.cz +
044 NAŠE INTERNETOVÉ DENÍKY
LUPA Server o českém internetu http://www.lupa.cz +
Virtually-intern.deník http://virtually.cz +
ECONNECT informační servis pro NNO www.ecn.cz + www.nno.ecn.cz +
ČESKÁ MEDIA vše o mediích http://www.ceskamedia.cz +
045 VŠEOBECNÉ NAŠE MAGAZINY
21.století www.rf-hobby.cz/21stoleti/index.php +
ABC www.abicko.cz/index2 +
Cinema Evrop.filmový měsíčník Burda www.cinema.burda.cz +
ePuls www.epuls.cz +
Instinkt www.instinkt-online.cz +
Impuls www.impuls.cz +
Inzine Slov..internet. magazin http://www.inzine.sk/main2.asp +
Květy www.tydenikkvety.cz +
Mladý svět www.mladysvet.cz +
Na vrcholu http://navrcholu.cz +
PlusPress www.pluspress.cz +
Profit-podnikat.týdeník ; http://www.profit.cz/ +
Puls www.epuls.cz/ +
Receptář prima nápadů http://www.Receparprimanapadu.cz +
Reflex on-line http://www.Reflex.cz +
Report www.ireport.cz +
Respekt (týdeník) http://www.Respekt.cz +
Respekt respekt.inway.cz +
Ring www.ring-klub.cz +
Sprcha www.sprcha.com +
Strategie www.istrategie.cz/ +
Studentka www.studentka.cz/ +
Stuff www.stratosfera.cz/stuff +
Týden http://www.tyden.cz +
Výběr Reader´s Digest www.rd.com +
046 MAGAZINY PRO ŽENY http://zprávy.startpage.cz +
Astarta /dříve Femina) http://www.astarte.cz +
Bravo Girl www.europress.cz/cz//profil_cas.php3?id-casopis=2 +
BURDA www.burda.cz + Vyd.R.Burda-media zde jen obsahy
všech posledních čísel časopisů., kterých je asi 18. Zde jen krátké charakteristiky
Claudia www.europress.cz/cz/profil_cas.php3?id-casopis=12 +
Cosmo girl www.stratosfera.cz/cosmogirl/ +
Čas na lásku www.europress.cz/cz//profil_cas.php3?id-casopis=20 +
Dáma www.dama.cz +
Dívka www.europress.cz/cz/profil_cas.php3?id-casopis=3 +
Dolce vita www.stratosfera.cz/dolcevita/ +
Doteky štěstí www.rf-hobby.cz/dotekystesti/index.php +
Elle www.elle.cz +
Chvilka pro tebe www.europress.cz/cz/profil_cas.php3?id-casopis=7 ?
Jackie www.stratosfera.cz/jackie/ +
Katka www.katka.cz +
Mannon http://www.startpage.cz/strana.php?id=92 +
Marianne http://www.Marianne.cz +
Napsáno životem www.europress.cz/cz//profil_cas.php3?id-casopis=9 +
Paní domu www.panidomu.cz +
Paní domu extra www.rf-hobby.cz/panidomuextra/index.php +
Paní domu speciál www.rf-hobby.cz/panidomuspec/index.php +
Pauza http://www.pauza.cz +
Praktická žena www.praktickazena.cz/ +
Rodina www.rodina.cz +
Rytmus života www.europress.cz/cz//profil_cas.php3?id-casopis=8 +
Salon http://www.Salon.cz +
SPY www.stratosfera.cz/ispy/ +
Story http://www.Istory.cz +
Style www.stratosfera.cz/style/ +
Tina www.europress.cz/cz//profil_cas.php3?id-casopis=6 +
Tvoje http://www.tvoje.cz/ +
Xantypa http://www.Xantypa.cz +
Žena a život www.europress.cz/cz//profil_cas.php3?id-casopis=5 +
Žena Internetový magazin www.zena-in.cz/ +
T3, hračky pro muže www.t3online.cz/ +M
Redhot www.stratosfera.cz/redhot/ +M
Men´sHealth www.menshealth.cz +M
Stratosféra www.stratosfera.cz/efjedna/ + A
047 MAGAZINY PRO DĚTI http://zprávy.startpage.cz/ +
ekamarád http://www.ekamarad.cz/magazin/ +
zavináč http://www.startpage.cz/strana.php?id=92 +
Adam http://www.adam.cz/ +
Betynka www.betynka.cz viz Burda +
Dívka www.europress.cz/cz//profil_cas.php3?id-casopis=1 +
Popcorn www.popcorn.cz +
05 VYBRANÁ CIZÍ PERIODIKA 5
Vybrané Cizí deníky
+Britské listy www.blisty.cz +
Die Welt www.welt.de +
Spiegel On Line www.spiegel.de +
NY Times www.nytimes.com +
Vybrané cizí časopisy(žurnály
+Bild www.bild.de +
Cinema www.cinema.de +
Computer www.computer.de +
Computer Zeitung www.computer-zeitung.de +
+Cs-Canada www.czcanada.com +
+Debka file (hebrejská) www.debka.com +
+Die Welt www.welt.de +
+Esquire www.esquire.com +
+Focus www.focus.de +
+Newsweek www.newsweek.com +
+NY Times www.nytimes.com +
+Spiegel On line www.spiegel.de +
+Stern online www.stern.de +
Witikobund (Sudetendeutschen) www.witikobund.de +
News from the Czech Republic http://www.columbia.edu/~js322/czech.html
050 ZEMĚPISNÉ MAGAZINY
051 NatGeograph.Com 16 www.nationalgeographic.com +
051 Nat-Geogr.CZ 28 www.national-geographic.cz +
051 Úvod str.Nat-Geogr.CZ www.national-geographic.cz +
054 JINĚ ZEMĚPISNÉ MAGAZINY
Koktejl www.ikoktejl.cz +
www.koktejl.cz/magaziny/koktejl +
Lidé a země=Země světa www.lideazeme.cz +
Země světa http://www.zemesveta.cz/ +
Sezona cestování Fischer http://www.Sezona.cz +
Všudybyl Holiday Inn, Cescongr.centre http://www.e-vsudybyl.cz +
055 MAGAZINY SEX, EROTIKA
Decentní erotika www.michelle7.com +
Erotické stránky http://www.freefoto.cz +
http://www.alexa.com/site/ds/top_sites?ts_mode+
Erotické obrázky http://www.startpage.cz/strana.php?id=46 +
Sex, homosex http://sex.startpage.cz/ +
http://www.volny.cz/rudahes/odkazy1.htm +
http://www.startpage.cz/strana.php?id=67 +
Startpage>Témata>sexobrázky http://www.startpage.cz/strana.php?id=68 +
http://sexobrazky.startpage.cz/ +
Bravo www.bravo.de
Cosmopolitan http://www.stratosfera.cz/cosmopolitan/
Domina www.domina.cz www.Story.cz
Escort http://www.escort.cz/
Esquire
Girl www.girl.de
Juicy www.juicy.de
Leo www.leo.cz
Maxim www.maxim.cz
Penthouse www.penthouse.cz
Playboy www.playboy.com/magazine
ADRESY TITULŮ U NÁS http://www.startpage.cz/strana.php?id=42
Hesla REJSTŘÍK http://www.spolky.cz/index.phtml
Noviny a časopisy jistě nezmizí úplně, když přestaly už sloužit pro anální toaletu po zavedení výroby toaletního papíru. I dlouho budou ještě sloužit třeba k zahnání nudy zbytečného času ve vlaku a hlavně k poučení o současném stavu vědy i k nápravě neřešených lidských a společenských problémů.
Život už dnes je bohužel příliš krátký, než abychom si ho ještě zkracovali čtením zbytečných článků, kterých jsou dnešní noviny stále plnější .Dokonce plné týchž článků, které najdeme v témž vydání na 2 až třech různých stránkách Jde stále častěji o nekonečné přežvykování politiky a zpráv o pakultuře hereček třeba v Ruanda Burundi. I ty nejkvalitnější naše noviny stále častěji sklouzávají textem i obrázky na úroveň bulváru, když ne ještě na úroveň porno.
Každý si musí vytvořit svůj informační standard . Já, když jsem donedávna ráno otevíral své
přes 20 let předplácené noviny, tak jen výjimečně jsem v nich nacházel něco, co bych nevěděl z předchozího dne z večerních zpráv televize nebo z dnešního ranního internetového přehledu http://www.pravednes.cz. I ty večerní zprávy a komentáře v 22,30 vynechávám, protože z nich jen výjimečně se dozvím, co měl řekly troje televizní zprávy po 19. hodině nebo ze zahraničního tisku
www.mujweb.cz/www/eurodata/index.html nebo http://www.lexisnexis-online.cz/
Internet mne vedl k renovaci poznání a porozumění pojmu informace, o níž jsem přednášel kdysi v rámci výuky kybernetiky na lékařské fakultě v Plzni. Noviny a časopisy jsou natištěnou zprávou, ať už zprávou o jevech v jakémkoli systému nebo v jeho okolí, zprávou, která může zvýšit organizovanost nebo zvýšit neurčitost chování jiného systému. Konkrétně informace v novinách a časopisech má význam a cenu jen tehdy, když ovlivní u čtenáře a navodí u něj změny v jeho chování tak, aby mohl účelně jednat a cíleně řídit., třeba v vědecké medicíně Když noviny jsou jen pouhým hmotným nosičem , který stále více ztrácí množství informace nebo je opakem informace – entropií, pak vystihuje jen stupeň míru neuspořádanosti či stupeň neurčitosti mne jako řízeného systému. Potom marně kroutím nad nimi např. hlavou, proč je v nich tolik matoucích článků o alternativní medicíně, o vzdáleném zahraničním sportu, o intimních vztazích dnešních umělců a mnoha jiných nic neřešících článků o politicích..